Název

2019_07_13 - Křimice

Popis

Po shlédnutí předpovědí převládala při brzkým odjezdu do Křimic spíš skepse, počasí se ale po pátečním průplachu umoudřilo, jedinej deštík přišel až po půlnoci, kdy už jsme odjížděli.
Navzdory prognózám se to sešlo docela hezky, parket lehce ožil už za světla, což měly na svědomí zejména ratolesti, který nepotřebujou zapíjet plachost. Jirka domluvil jako přání k narozeninám živej stream, čemuž předcházelo zuřivý nastavování telefonu s technickou podporou z řad diváků. No, někam jsme to poslali, snad to splnilo účel. Pro mě, brontosaura internetu, kterej považuje e-mail za dostačující formu komunikace, jsou podobný kousky pořád těžko uchopitelný.
Ten správnej rej přišel s tmou, při poslední sérii. Bylo to hezký a byla radost to sledovat. Vydařenou zábavku jsme ukončili chvíli po jedenáctý, četným žádostem o pokračování jsme nevyhověli, neb jsme až na výjimky dýchaviční starci a po pěti hodinách halekání jsme toho měli docela dost. I balení se neslo v uvolněným duchu večera, vyvinuli jsme teorii o žlutý tmě, ve který by byly líp vidět černý kryty na racky. Samozřejmě připadá v úvahu nastříkat ty dekly na žluto, ke správnýmu řešení jsme nedospěli.
Na základně, při manipulaci s těžšími kusy aparátu, vyřkl Mistr hrozivou kletbu. Je nepublikovatelná, temnější než celej Mordor, předpokládám, že se rychle zařadí do pokleslýho slovníku cirkusu.
Byl to fajn večer, velmi jsme se pobavili. Klobouček si zaslouží Péťa Rejthar, kterej při dovolenkový absenci Vény stihl všechno postavit, osvítit, nafotit a ještě pravidelně zalejvat kapelu. Fotky z Křimic zde.
Do Roští se vrátíme příští rok a vrátíme se rádi.

Kategorie a štítky

Nastavení